Vůně živého vánočního stromečku, smrčku, borovice nebo jedle patří asi k té nejdůležitější vánoční
vůni. Lidé si do svých příbytků přinášely zeleň v nejrůznějších formách jako symbol života již dávno
v předkřesťanské době.Vůně kadidla, myrhy, purpury a františka. Tyto vůně jsou navzájem velice zajímavě propojeny mezi
sebou a pak i s vlastními Vánocemi.S předešlými vůněmi souvisí také vůně hořících svíček, obzvlášť, jsou-li z včelího vosku, a pak velice
charakteristická, ne každému libá, vůně hořících prskavek, které se dávají na vánoční stromečky.Dalším zdrojem vůní spojených s Vánocemi je pečení vánočního cukroví. Už sama příprava těsta
a následné pečení nás obdaří mnoha vůněmi, které jsou hlavně dány příslušným kořením: vanilka,
zázvor, kakao, citronová kůra, hřebíček, skořice, rum a mnoho dalších.Velkou kapitolou na výstavě bude perník. Na našich výstavách jsou to tradičně hlavně perníky,
které dokážou krásně provonět výstavní prostory. Je to díky „devateru“ koření, které se
v utajovaném poměru do perníkového těsta přidává.Neodmyslitelně k vánočním svátkům patří také čokolády. Vyrábějí se z kvašených, pražených
a mletých zrnek tropického stromu kakaovníku pravého.Ani vůně marcipánu nemůže na této výstavě chybět. I marcipán pochází z Orientu a do Evropy se
ve větší míře rozšířil až po objevení Ameriky a následném rozšíření cukrové třtiny.Nezapomeneme také na bylinky, které se používaly na čaje, do pokrmů a také na vykuřování
příbytků.

‍